Management ve vzdělávání
Popis studijního programu
Management ve vzdělávání je navazující magisterský program určený těm, kteří chtějí porozumět procesům učení a vzdělávání v širších souvislostech a zároveň se aktivně podílet na jejich řízení, rozvoji a proměně. Program reaguje na rostoucí poptávku po kvalifikovaných odbornících, kteří dokážou spojit znalosti o vzdělávacích procesech s manažerským, ekonomickým a analytickým uvažováním.
Studium se soustředí na analýzu vzdělávacích politik, plánování, organizování a hodnocení vzdělávacích procesů v různých typech organizací a na různých organizačních úrovních. Důraz je přitom kladen na schopnost zpracovávat a vyhodnocovat data o učení a vzdělávání a využívat je při rozhodování a řízení změn. Program je určen zájemcům, kteří chtějí spojit porozumění učení a vzdělávání s praktickými dovednostmi potřebnými pro jejich řízení a rozvoj.
Čím je studium jedinečné
Silná vazba na praxi
Studium je založeno na dvou vzájemně se doplňujících formách práce s praxí. První z nich je odborná praxe ve vzdělávacích institucích, organizacích i ve veřejné správě, jejímž cílem je propojení teoretických poznatků s reálnými situacemi. Druhou rovinou je praktické ukotvení samotné výuky: řada předmětů má aplikační charakter a pracuje s reálnými daty, případovými studiemi a konkrétními problémy z oblasti řízení vzdělávání a vzdělávací politiky. Výuku dále doplňují setkání s odborníky z praxe, včetně absolventů programu, kteří přinášejí aktuální profesní zkušenosti.
Unikátní propojení dvou fakult
Výraznou a v českém kontextu neobvyklou předností programu je systematické propojení pedagogických a sociálněvědních pohledů na učení a vzdělávání s ekonomickým, finančním a manažerským přístupem k jejich řízení. Tato kombinace vychází z úzké spolupráce odborníků ze dvou fakult Masarykovy univerzity, Filozofické fakulty a Ekonomicko-správní fakulty, a umožňuje studentům nahlížet vzdělávání současně z odborné, systémové i manažerské perspektivy.
Práce s daty o vzdělávání
Studium klade důraz na analýzu dat o učení a vzdělávání. Studenti se učí data systematicky analyzovat a interpretovat a využívat je při rozhodování, evaluaci a plánování v oblasti vzdělávání, přičemž součástí studia je metodologická průprava odpovídající pokročilému magisterskému stupni, která je připravuje na analytickou práci i na další akademické či aplikační uplatnění.
Možnost individuální profilace studia
Studijní program nabízí prostor pro vytváření individuální studijní cesty podle odborných zájmů a profesních plánů studentů. Vedle povinných předmětů si studenti vybírají z nabídky povinně volitelných kurzů a mohou tak cíleně posílit analytickou, manažerskou nebo politicko-systémovou orientaci studia.
Zázemí Masarykovy univerzity
Studium probíhá v prostředí Masarykovy univerzity, která studentům poskytuje kvalitní akademické zázemí, přístup k rozsáhlým informačním zdrojům a výzkumným databázím a moderní technologickou podporu pro studium, analýzu dat a týmovou spolupráci.
Předměty
Vzdělávací politika / Veřejné finance / Pokročilá statistická analýza a vizualizace v R / Marketing, fundraising a komunikace v neziskovém sektoru / Vzdělávání v mezinárodním kontextu / Communication and Managerial Skills Training.
Absolvent
Absolventi programu působí jako analytici vzdělávání a vzdělávací politiky, manažeři vzdělávání, koordinátoři a projektoví pracovníci ve vzdělávání, odborní pracovníci veřejné správy a samosprávy či specialisté na rozvoj učení a lidských zdrojů.
Uplatnění nacházejí ve veřejném i soukromém sektoru, zejména v oblastech vzdělávací politiky, řízení vzdělávacích institucí a organizací, evaluace a analýzy vzdělávání či rozvoje lidí a organizací.
Absolvent je schopen
- analyzovat vzdělávací potřeby různých cílových skupin a využívat výsledky těchto analýz při tvorbě vzdělávacích programů,
- plánovat, organizovat a hodnotit vzdělávací aktivity a programy v různých typech organizací,
- pracovat s daty o učení a vzdělávání a využívat je při rozhodování a řízení změn,
- uplatňovat manažerské, analytické a strategické přístupy při řízení a rozvoji vzdělávání.
Absolventi studijního programu mohou v dalším studiu pokračovat v doktorském studijním programu Pedagogické vědy.
Okruhy přijímací zkoušky
- Pedagogika jako věda. Systém pedagogických disciplín. Funkce a charakteristika základních pedagogických disciplín a aplikovaných pedagogických disciplín. Hraniční pedagogické disciplíny.
- Vztah pedagogiky k příbuzným vědám (sociologie, demografie, psychologie, personalistika).
- Teorie výchovy a vzdělávání (akademické, sociokognitivní a kognitivněpsychologické, spiritualistické a personalistické, technologické, sociální).
- Role vzdělání v procesu sociální stratifikace a sociální mobility. Teorie a výzkumy rovnosti vzdělávacích příležitostí. Teorie kulturního kapitálu, teorie řečového deficitu a další relevantní teorie a výzkumy.
- Proces učení a teorie učení, které mají své didaktické aplikace (teorie asociativního učení, učení se vhledem, behaviorální teorie učení, teorie sociálního učení aj.). Individuální styly učení. Učení se z textu a zásady tvorby učebního textu.
- Celoživotní a všeživotní učení. Formální a neformální vzdělávání, informální učení.
- Současná společnost jako společnost vědění a související sociální a ekonomické trendy. Vliv vzniku společnosti vědění na oblast vzdělávání.
- Vzdělávací soustava a výchovné instituce v ČR. Školská soustava – základní charakteristika. Systém výchovných institucí a jejich zaměření, funkce.
- Metodologie pedagogických věd a empirický pedagogický výzkum. Metody a techniky pedagogického výzkumu.
- Model empirické vědy. Fáze empirického výzkumu. Hypotézy, verifikace a falzifikace. Operacionalizace. Měření, validita, reliabilita.
Literatura k prostudování
- Bertrand, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
- Gavora, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
- Illeris, Knut. How we learn: learning and non-learning in school and beyond. London: Routledge, 2007.
- Koťa, Jaroslav, Havlík, Radomír. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.
- Pelikán, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2006.
- Pelikán, Jiří. Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium servis, 1995.
- Petrusek, Miroslav. Společnosti pozdní doby. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2006.
- Prokop, Jiří. Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. Praha: Karolinum, 2005.
- Průcha, Jan. Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002.
- Průcha, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009.
- Průcha, Jan. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2013.
- Rabušicová, Milada, Rabušic, Ladislav (eds.). Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita. 2008.
- Švaříček, Roman, Klára Šeďová et al. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007.
- Vorlíček, Chrudoš. Úvod do pedagogiky. Praha: H&H, 2000.
Plus další literatura podle volby uchazeče.
Co když mám bakaláře odjinud?
Nevadí, každý rok přijmeme několik studentů z jiných univerzit i jiných, avšak příbuzných oborů.
Jde to bez přijímaček?
Absolventům bakalářského studia oborů Pedagogika a Sociální pedagogika a poradenství na Ústavu pedagogických věd FF MU je přijímací test prominut v případě, že je jejich celkový výsledek bakalářské zkoušky do 2,0.
Těší se na vás garant oboru Martin Sedláček
Docent Martin Sedláček se zabývá problematikou řízení škol, ale věnuje se také vztahu mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků. Studenti se s ním setkávají v předmětech jako Analýza kvantitativních dat, Kvantitativní výzkum nebo Řízení vzdělávacích institucí. Přečtěte si například jeho monografii První učitel, která vyšla v nakladatelství Munipress.