Doplňující pedagogické studium

Postup pro přistoupení k závěrečné zkoušce

  • podejte přihlášku ke zkoušce na studijní oddělení FF MU.
  • před zkouškou odevzdejte závěrečnou práci didaktikovi daného oboru.

Psychologie na FSS MU:

  • spolu s přihláškou k ZZk doložte výpis absolvovaných předmětů pedagogického minima.

Po vykonání závěrečné zkoušky z vybraných okruhů pedagogicko-psychologického základu a jednotlivých didaktik vyučovacích předmětů a po obhajobě prakticky zaměřené závěrečné práce získáte vysvědčení o získání učitelské způsobilosti. 

 

Okruhy otázek

Psychologie

1. Místo psychologie v obecném systému věd, psychologie jako věda o člověku, psychologické vědní disciplíny – jejich klasifikace (základní, speciální a aplikované) a předmět. Psychologie a její místo v životě člověka, užití psychologie zejména ve výchovné praxi. Psychologická příprava učitelů.

2. Základní metody v psychologii – pozorování a sebepozorování (introspekce), experiment (přirozený a laboratorní), rozhovor, dotazníky, anamnéza, analýza produktů činnosti, psychologické testy, sociometrie.
Poznávání žáka učitelem. Úskalí ohrožující přesnost či objektivitu posuzování a hodnocení žáka učitelem. Pedagogicko-psychologická charakteristika žáka a jeho vývoje.

3. Základní pojmy psychologie – psychika, vědomí, nevědomí, prožívání, chování, psychické obsahy, psychické procesy, psychické stavy, psychické vlastnosti a další.
Základní znaky a funkce psychických jevů.
Třídění psychických jevů – psychické procesy, psychické stavy, psychické vlastnosti.
Charakteristika jednotlivých psychických jevů a možnosti jejich utváření a rozvoje učitelem.
Činnost, základní druhy lidské činnosti (hra, učení, práce).

4. Náročné životní situace (stres, frustrace, deprivace, konflikty), techniky vyrovnávání se s náročnými životními situacemi.

5. Osobnost (pojem a struktura, subsystémy osobnosti – motivace, schopnosti, rysy osobnosti, temperament, charakter).

6. Pojem a podstata psychického vývoje; fylogeneze a ontogeneze psychiky; zákonitosti duševního vývoje; činitelé duševního vývoje (biologické, činitelé vnějšího prostředí, výchova, vlastní aktivita člověka – sebevýchova, sebevzdělávání).

7. Charakteristika jednotlivých vývojových období člověka – prenatální, novorozenecké, kojenecké období, období batolete, předškolní věk, mladší školní věk (*), období puberty (*), období adolescence (*), období dospělosti (mladší, střední a starší) (*), období stáří. (Pozn.: zaměření především na období označené *)

8. Učení – pojem (učení v širším pojetí, učení v užším pojetí), fáze procesu učení, křivka učení, klasifikace druhů učení – učení podmiňováním (formy: klasické podmiňování, instrumentální podmiňování, zástupné podmiňování – observační učení), senzomotorické učení, verbální učení, pojmové učení, řešení problémů (L. Maršálová).
Činitelé ovlivňující průběh a výsledky učení (činitelé související s učícím se jedincem; činitelé související se situací, v níž učení probíhá; činitelé související s učivem; činitelé související s osobností učitele). Metody učení (dílčí, celková, kombinovaná; PQRST, sugestopedie aj.). Doporučení pro žáky a studenty, jak se učit. Předpoklady úspěšného studia. Studijní neúspěchy a jejich řešení. Učební (studijní) styly – vymezení, typologie, diagnostika a ovlivňování studijního stylu.
Autoregulace učení.
Zákony učení:
a) zákon motivace (klasifikace – nejčastěji používané formy motivace: vnější a vnitřní motivace, primární a sekundární motivace, pozitivní a negativní motivace, počáteční, průběžná a výsledná motivace, výkonová motivace; faktory ovlivňující motivaci k učení),
b) zákon zpětné informace (důsledku),
c) zákon opakování (cviku nebo frekvence),
d) zákon transferu (pozitivní a negativní transfer /interference/, nulový transfer, specifický a nespecifický transfer, oboustranný /bilaterální/ transfer).

9. Tvořivost (kreativita) a její rozvíjení ve vyučování. Pojem tvořivosti, faktory tvořivosti, vývoj tvořivosti, etapy tvořivého procesu, úrovně tvořivosti, činitelé a podmínky záměrného rozvíjení tvořivého myšlení žáků, postavení tvořivého žáka v třídním kolektivu.
Nadané děti – poznávání a rozvíjení jejich osobnosti.

10. Neprospěch učebních výkonů žáků – neprospívání v užším smyslu slova (školní praxe) a neprospívání v širším smyslu slova (pedagogicko-psychologického přístup), příčiny neprospívání (podmíněné osobností žáka, osobností učitele, školou, rodinou žáka), psychologická charakteristika neprospívajících žáků – typicky a netypicky neprospívající žák, psychologické aspekty při odstraňování neprospěchu žáků.

11. Poruchy učení – dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, dysmúzie; ADHD; příčiny, projevy, reedukace a kompenzace, hodnocení a klasifikace žáků s poruchami učení.

12. Psychologické aspekty zkoušení, hodnocení a klasifikace učebních výkonů žáků – funkce zkoušení a hodnocení, druhy zkoušek (ústní, písemné, praktické); předzkouškové a zkouškové stavy – tréma (příznaky, následky a redukce ze strany učitele a žáka).

13. Psychologie osobnosti učitele – přístupy (normativní a analytický) a metody ke zkoumání osobnosti učitele, požadavky na osobnost učitele, osobnost učitele z pohledu žáků, některé typologie učitelských osobností (např. W.O. Döring, E. Luka, E. Vorwickel, Ch. Caselmann, I.P. Pavlov – aplikace, Z. Zaborowski, H.H. Anderson, A.W. Aleck aj.), vývoj a utváření osobnosti učitele, úskalí ve vývoji osobnosti učitele.

14. Vztahy mezi učiteli a žáky a jejich utváření (složky zastoupené ve vztahu mezi učitelem a žákem, činitelé vztahu učitele k žákovi, některé typické druhy vztahů učitelů k žákům; činitelé vztahu žáka k učiteli).

15. Psychologické základy didaktických zásad – zásada názornosti, aktivity, uvědomělosti, spojení teorie s praxí, individuálního přístupu k žákům, přiměřenosti, soustavnosti a následnosti, trvalosti, vědeckosti, výchovného vyučování.

16. Psychologie výchovy a sebevýchovy – psychologické aspekty výchovy a jejích jednotlivých prostředků; požadavky; odměny a tresty; přesvědčování; působení slovní a mimoslovní, přímé a nepřímé; hraní rolí; působení modelů; způsoby (styly) výchovy; aktivnost osobnosti, koncepce já a sebevýchova.

17. Psychologický rozbor výchovných obtíží (např. lhaní, podvody, neposlušnost, neukázněnost, záškoláctví, toulavost, krádeže, kouření, alkoholismus, zneužívání drog, sexuální přestupky, agresivita, šikana, sebevražedné úmysly /pokusy/ aj.). Převýchova.

18. Duševní zdraví a duševní poruchy (psychózy, neurózy, psychopatie a oligofrenie).
Duševní hygiena ve škole.

19. Člověk a společnost. Proces socializace, sociální učení (formy sociálního učení – napodobování /imitace/, identifikace, učení sociálním posilováním (zpevňováním), observační či zástupné učení, sociální anticipace).

20. Sociální skupiny, jejich druhy a formativní působení. Školní třída jako malá sociální skupina.

21. Sociální styk – charakteristika a struktura. Sociální komunikace (verbální a nonverbální), specifika pedagogické komunikace; sociální interakce a sociální percepce (vnímání) a jejich výchovné aspekty ve školních podmínkách.

22. Sociální postoje – charakteristika, utváření, změny a pedagogické aspekty sociálních postojů.


Literatura /základní/:
Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha, UK – vyd. Karolinum ve spol. s nakl. a vyd. H+H 1993.
Čáp, J., Mareš, J.: Psychologie pro učitele. Praha, Portál 2001.
Ďurič, L., Štefanovič, J. a kol.: Psychológia pre učitelóv. Bratislava, SPN 1973, 1977.
Ďurič, L., Kačáni, V. a kol.: Učiteľská psychológia. Bratislava, SPN 1992.
Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Příručka pro učitele. Praha, Portál 1997, 2003.
Kačáni, V. a kol.: Základy učiteľskej psychologie. Vybrané problémy. Bratislava, SPN 1999.
Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno, Paido 1998.
Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha, UK – nakl. Karolinum 1998.
Vágnerová, M.: Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha, UK – nakl. Karolinum 2005.
Zelinková, O.: Poruchy učení. Specifické vývojové poruchy čtení, psaní a dalších školních dovedností. Praha, Portál 2003.

Pedagogika a obecná didaktika

1.      Pedagogika, její vymezení, předmět, cíle a metody. Členění pedagogických disciplín. Postavení v rámci systému věd. Školní pedagogika, její obsah a funkce.

2.        Základní pojmy a kategorie pedagogiky a obecné didaktiky (výchova, vzdělání, výchovně-vzdělávací proces, subjekt a objekt ve výchově).

3.        Základní charakteristika myšlení a díla J. A. Komenského.

4.        Stručný přehled dějin pedagogiky novověku (J. Lock, J. J. Rousseau, J. H. Pestalozzi, J. F. Herbart, L. N. Tolstoj a další).

5.      Pedagogické směry 20. století (pragmatická pedagogika, pozitivistická pedagogika, pedagogika kultury a duchovědná pedagogika, marxistická pedagogika, křesťanská pedagogika). Představitelé, dílo.

6.      Školské zákony a jejich význam (legislativní proces, Sbírka zákonů). Další legislativní normy.

7.      Současný vzdělávací systém v ČR (typy škol, struktura, obsahové
 zaměření...). Transformace českého školství.

8.      Alternativní školství v ČR (typy škol, jejich základní charakteristika).

9.      Vzdělávací standardy a kurikulum (jejich vymezení, smysl, konkrétní příklady).

10.  Škola jako instituce. Vnitřní řízení a správa školy. Normy pro práci školy (denní režim, klima školy, bezpečnost, školní pravidla, styk s rodiči a veřejností). Image školy.

11.    Dědičnost, prostředí, výchova. Společenské a ekonomické souvislosti
 výchovy. Škola a výchova. Rodina a výchova. Další výchovné instituce.

12.  Vychovávaný jako objekt a subjekt výchovy. Vychovávající jako subjekt výchovy. Obsah a formy výchovy.

13.  Cíle a prostředky výchovy. Mravní, ekologická, estetická výchova na našich školách.

14.  Učitelská profese: specifika, obsah, kompetence, odpovědnosti, další
vzdělávání. Profesiogram učitelské profese. Etické otázky.

15.  Role učitele v řízení pedagogického procesu (operativní a plánovitá činnost ve vyučování, pedagogické rozhodování, příprava na vyučování). Třídní učitel.

16.    Práce učitele s pedagogickou dokumentací (učební plán, učební osnova). Učitel a jeho práce mimo vyučovací hodinu. Učitel a reforma školy.

17.  Informační prostředí školy. Počítače a Internet v práci učitele 
 (výukové programy, databáze, testování, multimédia).

18.  Vzdělávání dospělých, současná situace, specifické problémy.

19.  Speciální pedagogika (v práci učitele). Postižený jedinec v běžné populaci, postižený jedinec ve škole. Charakteristika „pedií“.

20.  Pedagogická komunikace a interakce. Zásady komunikace ve škole a její vliv  na průběh výuky.

21.  Didaktika - její předmět a pojetí. Vymezení obecné didaktiky, oborové
didaktiky, didaktiky stupňů a typů škol. Systémové pojetí didaktiky.

22.  Diferenciální didaktika (základní principy).

23.  Struktura učiva. Didaktický materialismus, formalismus, utilitarismus. 
Základní učivo.

24.  Podmínky výuky a vzdělávání.

25.  Cíle výuky, jejich rozdělení, tvorba.

26.  Metody výuky a jejich klasifikace.

27.  Metody slovní, jednotlivé typy, jejich charakteristika.

28.  Metody názorně demonstrační, typologie, podstata jednotlivých metod.

29.  Metody praktické, jejich analýza, základní charakteristiky.

30.  Fáze výuky.

31.  Organizační formy výuky (jejich třídění). Charakteristika jednotlivých forem.

32.  Vyučovací hodina - základní výuková jednotka. Typologie vyučovacích hodin.

33.  Hodnocení, zkoušení a klasifikace žáků. Žák a jeho školní úspěšnost.
Sebehodnocení.

34.  Systém materiálních didaktických prostředků. Didaktická technika. 
Informační technologie a jejich využití ve výuce.

35.  Učitel jako činitel výuky.

36.  Žák (student) jako činitel výuky.

37.  Školní učebnice. Práce učitele a žáka s učebnicí. Funkce učebnic. 
Nové druhy učebnic.

38.  Soustava didaktických principů.

39.  Příprava učitele na vyučování (projekční činnost učitele). Didaktická analýza učiva. Učitelovo pojetí výuky.

40.  Kooperativní, individualistické a soutěživé učení a vyučování.

41.  Publikace a časopisy z oblasti pedagogiky, školství, didaktiky 
(včetně oborových didaktik).

 

Doporučená literatura:
(výběr)

Pedagogika:
Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha 1998.
Gavora, P.: Výzkumné metody v pedagogice. Brno 1996.
Chráska, M.: Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc 1993.
Jůva, V. sen., Jůva, V., jun.: Úvod do pedagogiky. Brno 1994.
Kaiser, A., Kaiserová, R.: Učebnica pedagogiky. Bratislava 1993.
Krejčí, V.: Obecné základy pedagogiky. Ostrava 1991.
Lassahn, R.: Úvod do pedagogiky. Bratislava 1992.
Pařízek, V.: Základy obecné pedagogiky. Praha 1996.
Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém. Ostrava 1995.
Průcha, J.: Pedagogický výzkum: Uvedení do teorie a praxe. Praha    1995.
Průcha, J.: Moderní pedagogika. Praha 1997.
Průcha, J.: Přehled pedagogiky. Praha 2000.
Václavík, V.: Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové 1997.
Vorlíček, Ch.: Úvod do pedagogiky. Praha 1994.

Didaktika:

Brdička, B.: Učení s počítačem. Praha 1996.
Cangelossi, J. S.: Strategie řízení třídy. Praha 1994.
Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha 1993.
Červenka, S.: Angažované učení. Praha 1992.
Filová, H., Maňák, J. a kol.: Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. Brno 1996.
Gagné, R. M.: Podmínky učení. Praha 1975.
Hennig, C.,  Keller, G.: Antistresový program pro učitele. Praha 1996.
Horák, F.: Aktivizační didaktické metody ve výchovně vzdělávacím procesu. Olomouc 1981.
Horák, F.: Aktivizující didaktické metody. Olomouc 1991.
Horák, F.: Didaktika základní a střední školy. Praha 1985.
Houška, T.: Škola je hra. Praha 1993.
Hrabal, V. a kol.: Testy a testování ve škole. Praha 1992.
Jankovcová, M., Průcha, J., Koudela, J.: Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha 1988.
Kalhous, Zdeněk, Obst, Otto. Školní didaktika. Praha: 2002.
Kašová, J. a kol.: Škola trochu jinak. Projektové vyučování v teorii i v praxi. Kroměříž 1995.
Kouba, L. a kol. : Technické systémy ve výuce. Praha, UK Karolinum1992.
Kouba, L. : Technické systémy ve výuce II. Praha 1995.
Kret, E.: Učíme(se) jinak. Praha 1993.
Kubálek, J: Sebevzdělávání. Praha 1984.
Kulič,V.: Člověk – učení – automat. Praha 1989.
Kurelová, M. a kol.: Kapitoly z obecné didaktiky z hlediska řízení vyučovacího procesu. Ostrava 1987.
Kurelová, M.: Kapitoly z obecné didaktiky. Ostrava 1984.
Maňák, J.: Alternativní metody a postupy. Brno 1997.
Maňák, J.: Nárys didaktiky. Brno 1990, 1992, 1993, 1995.
Maňák, J.: Profesionální praktika z pedagogiky. Brno 1992.
Mareš, J.,  Křivohlavý, J.: Komunikace ve škole. Brno 1995.
Mojžíšek, L.: Vyučovací metody. Praha 1975.
Petty, G.: Moderní vyučování. Praha 1996.
Průcha, J.: Alternativní školy. Praha 1994.
Rys, S.: Příprava učitele na vyučování. Praha 1979.
Schimunek, F. P.: Slovní hodnocení žáků. Praha 1994.
Skalková, J.: Obecná didaktika. Praha 1999.
Skalková, J.: Za novou kvalitu vyučování. Brno 1995.
Solfronk, J.: Organizační formy vyučování. Praha 1994.
Šimoník, O.: Didaktika. Praha 1984.
Švec, V. a kol.: Praktikum didaktických dovedností. Brno 1996.