Komunikace ve školní třídě

Již více než 10 let se zabýváme otázkou, jakým způsobem probíhá komunikace mezi učitelem a žáky ve školní třídě. Zkoumáme, jak komunikace probíhá a zda ji lze zlepšovat. V posledních letech se koncentrovaně věnujeme otázce, do jaké míry souvisí podoba komunikace ve školní třídě s žákovským učení a vzdělávacími výsledky žáků. Výsledky našeho výzkumu publikujeme ve špičkových odborných časopisech a obdrželi jsme také některá významná ocenění.

Výzkumný tým

Vedoucí: Klára Šeďová

Členové: Martin Sedláček, Zuzana Šalamounová, Roman Švaříček, Tomáš Lintner, Karolína Malíková, Ivo Rozmahel, Jakub Vlček

Vybrané publikace

Bez popisku

This book contributes to our understanding how teachers can improve classroom dialogue and thereby boost student learning. The book reports the results of intervention research based on professional development program for teacher. Participating teachers strived, with the help of the researchers, to instigate a rich and authentic dialogue in their classrooms. The data shows that teachers were able to change their talk and interaction patterns, and this was followed by a desirable change in their students who started to talk more and expressed more complex thoughts. The book not only reports on a successful intervention, but most importantly investigates in depth the teacher experiences and ways of learning during the intervention project.

The book can be purchased here.

Monografie je syntézou více než desetiletého zájmu autorů o výukovou komunikaci, která se v posledních dekádách stala jedním z klíčových témat věd o vzdělávání. Současné teorie akcentují centrální úlohu komunikace ve vztahu k učení a vytváření znalostí ve třídě, důsledkem čehož je, že vzdělávací výsledky žáků začínají být připisovány kvalitě výukové komunikace. Jednoduše řečeno, pokud chceme zlepšit výsledky žáků, musíme se zabývat rolí, kterou řeč a komunikace ve školním vzdělávání sehrávají. Kniha představuje vlivné teorie, jejichž prostřednictvím bývá vysvětlován vztah mezi řečí, myšlením a učením, dále se věnuje základním charakteristikám výukové komunikaci, učitelským otázkám, žákovské angažovanosti, dialogickému vyučování coby žádoucímu komunikačnímu uspořádání, vztahům ve školní třídě a vzděláváním učitelů zaměřenému na zkvalitnění výukové komunikace ve třídách, kde tito učitelé vyučují. Čtenář v knize nalezne aktuální teorie podložené důkazy z výzkumných šetření a možné implikace pro pedagogickou praxi.

Knihu si lze zakoupit v Obchodním centru MU.

Kniha prezentuje výsledky akčního výzkumu, jehož cílem bylo zavést dialogické vyučování do výuky na druhém stupni základní školy a zavádění změny systematicky zkoumat. Monografii otevírají dvě teoretické kapitoly. První přibližuje ústřední koncept dialogického vyučování jakožto komunikačního uspořádání výuky, jehož cílem je podněcovat myšlení žáků a prohlubovat jejich porozumění výukovému obsahu. Druhá pojednává o tom, jakým způsobem se učitelé mohou v rámci profesního rozvoje učit proměňovat svoji práci, a to za pomoci videonahrávek vlastní výuky, jejich následné analýzy a reflexe. Těžištěm knihy je výzkumné šetření, v jehož centru stál rozvojový program pro učitele, skládající se ze složky teoretické, zkušenostní a reflektivní. Ve třech kapitolách představujících výsledky výzkumu nejprve ukazujeme, nakolik se učitelům povedlo prosadit změnu a jak ji jejich žáci vnímali. Posléze prostřednictvím mozaiky příběhů učitelů popisujeme přechod od klasického vyučování k vyučování dialogickému a dokumentujeme nejen to, jak se učitelé vyrovnávali se zažitými způsoby svého jednání a s potenciálními problémy, které jim v realizaci dialogického vyučování bránily, ale také ukazujeme schopnosti učitelů reflektovat vlastní výuku. Sedmero kazuistik uzavírá syntéza, která vypovídá zejména o tom, jak obtížné je změnit vlastní jednání, zvláště má-li jít o komplexní a hlubokou proměnu.

Knihu si lze zakoupit v Obchodním centru MU.

Bez popisku

Článek v nejprestižnějším mezinárodním časopise zaměřeném na výzkum vyučování Learning and Instruction. Na více než šesti stech žácích jsme potvrdili, že více se naučí ti žáci, kteří se nachází ve třídách, v nichž žáci obecně víc hovoří. Mnohem silnější je ale individuální souvislost mezi promluvami konkrétního žáka a jeho výsledky. Jinak řečeno: Čím víc se žák dostane v hodině k mluvení, tím líp se pak učí. Znamená to, že čím více konkrétní žák hovoří a argumentuje, tím více se naučí. „Vyplývá z toho, že ti učitelé, kteří dokážou své žáky dovést k tomu, aby o probírané látce diskutovali, pozitivně ovlivňují jejich učení,“ říká Klára Šeďová.

Článek byl v roce 2020 oceněn cenou České asociace pedagogického výzkumu za pozoruhodnou výzkumně zaměřenou publikaci v kategorii cizojazyčná publikace.

Odkaz na článek.

Ocenění

Bez popisku

Cena předsedy Grantové agentury ČR

Profesorka Klára Šeďová získala dne 30. 9. 2021 Cenu předsedy Grantové agentury ČR za úspěšný projekt Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků. Jedná se o první ocenění pedagogickému projektu za celou dobu, kdy je Cena předsedy Grantové agentury ČR udělována.

Popularizace

Krátké video představující projekt Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků najdete na Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=u9q7QF1mGEI.

Autoři: GA ČR

Klára Šeďová v DVTV.

Krátký text o výzkumu v Magazínu M.

Další publikace

Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 Další

Kontakty

„Čím víc děti ve škole mluví, tím víc se naučí.“

Šeďová, K. a kolektiv

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info