Systémová rizika ve vzdělávání

Cílem vzdělávacího systému je maximální rozvoj potenciálu všech žáků. V ČR existují silné vzdělanostní nerovnosti, které naplňování tohoto cíle brání. V institutu SYRI analyzujeme, jak lze omezit vzdělanostní nerovnosti a jejich negativní dopady, a to v běžných i v krizových situacích - jako byla pandemie COVID nebo současný příliv ukrajinských žáků do českých škol. Zkoumáme mechanismy podpory účinné ve vztahu k různým žákovským skupinám, vyhodnocujeme možná intervenční opatření.

Využití multimodální analytiky učení pro studium procesů seberegulovaného učení v systémech pro řízení výuky

Jak podpořit studenty vysokých škol, aby si dobře organizovali své učení a byli motivovaní, když pracují s e-learningem? Tým dr. Juhaňáka zjistil, jaké prvky e-learningu jsou pro učení studentů zásadní.

Komunikace ve školní třídě

Práce výzkumného týmu se zaměřuje na otázku, zda lze prostřednictvím výukové komunikace podporovat žákovské učení. Data získaná originálními výzkumnými metodami ukázala, že existuje souvislost mezi tím, jak hojně a kvalitně žáci ve výuce promlouvají a jejich vzdělávacími výsledky. Zároveň platí, že učitelé jsou s to žákovské zapojení do komunikace ovlivňovat a tímto způsobem tichým žákům otevírat příležitosti k učení.

Zlepšování diagnostiky dyslexie

Projekt je inovativní propojením oblasti pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky s moderními analytickými nástroji výpočetní techniky, jako jsou strojové učení a neuronové sítě, a s diagnostickými a měřicími nástroji, jako je eye-tracking, při hledání odpovědi na otázku řešenou v současné době pedagogicko-psychologickými poradnami – Jak přesněji, efektivněji a rychleji diagnostikovat dyslexii žáků prvního stupně základní školy. Inovace spočívá v teoreticky zdůvodněném využití sofistikovaných technických nástrojů pro řešení palčivých otázek společenských věd.

Výzkum vnímané pracovní schopnosti u učitelů 2. stupně základních škol

Vykonávání učitelské profese je považováno za vysoce náročné a stresující. U​čitelé musí stále častěji čelit řadě organizačních, administrativních a interpersonálních požadavků a překážek, které navíc s každým školním rokem vzrůstají. Tyto skutečnosti vedou k tomu, že se někteří učitelé rozhodnou opustit učitelskou profesi. V projektu přinášíme odpovědi na to, jak je možné podporovat a rozvíjet pracovní schopnost učitelů, tj. jejich funkční kapacitu těmto nárokům čelit.

Životní dráhy neúspěšných maturantů a maturantek (DRAMA)

Maturitní zkouška je pro významnou část žáků střední školy překážkou, jejíž zdolání vyžaduje vícero pokusů. S každou další opravou se na cestě k získání maturity objevují nové bariéry, naopak postupně mizí veškeré podpůrné mechanismy. Výzkum opakovaně neúspěšných maturantů ukazuje, jak individuální angažovanost vede k úspěchu v překonávání situačních a institucionálních bariér.